Krajem Schwarzenbergů
START : 23.7.2007 - Staré Sedlo (parking) 
- křížek u silnice č. 19
- kolem památníku "Lety" na hájovnu "Na Zeleném" 
- Šerkov
- Závist
- Zalužany
- Touškov
- Řeteč
- po silnici do Chraštic
- Chraštičky
- Bukovany
- V Kocouru
- Holušice
- Kozárovice
- Sv. Anna
- Pukňov
- Kožlí
- U Hrobky (místní značení)
- Staré Sedlo (parking) : CÍL
STARÉ SEDLO
Osada Staré Sedlo, připomínaná již jako farní obec s kostelem v době předhusitské koncem 13. století,
těžíc ze své polohy v těsné blízkosti správního centra zprvu panství orlického, pak orlicko-zvíkovského, byla sice na rozdíl
od obyčejných vesnic poddanských označována od nejstarších dob jako městys, ale svým právním postavením a úřední pravomocí
se od ostatních vesnic nijak zvlášť nelišila. Teprve koncem století 18. získal městys Staré Sedlo, který ani počtem obyvatel
nikdy příliš nepřevyšoval větší poddanské vsi Lety, Zalužany nebo Kozárovice, panovnické privilegium ke konání výročních
trhů a užívání městského znaku.
Staré Sedlo nikdy nezískalo právo vlastní samosprávy, právo samostatné právní jurisdikce, žádná privilegia tržní, právo
svobodného rozhodování a též disponování vlastním obecním majetkem městyse. Nikdy nezískalo právo rozhodování civilních a
hrdelních zločinů, nemělo právo užívání svého vlastního radního domu (radnice), právo vlastního vedení městských knih atd.
V blízkosti obce se nachází zámecký park.
Pohled z Holého vrchu na osadu Šerkov.
CHRAŠTICE
V této budově v Chrašticích působil kněz a národní buditel František Josef Sláma-Bojenický (1792-1844).
Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 228 obyvatel.
CHRAŠTICE
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrašticích.
ORLÍK
Severozápadně od zámku Orlík byla v letech 1861-1864 postavena rodinná hrobka Schwarzenbergů.
ORLÍK
První zmínky o Orlíku jsou ze 13. století, kdy byl z malého hrádku vybudován raně gotický
královský hrad. Stal se jedním z míst, která plnila funkci správních středisek, jimiž byl podstatně omezován mocenský růst
šlechty v době Václava II. K dalším úpravám hradu došlo v období vlády Karla IV. V této době přešel hrad Orlík z
královského držení do majetku šlechty. Po ničivém požáru počátkem 16. století odešel z hradu tehdejší majitel Václav
Zmrzlík, za jehož děda byl na Orlíku hostem Jan Žižka z Trocnova, a hrad ponechal svému osudu. Se svolením krále jej o
několik let později do dědičného držení zakoupili Švamberkové. Se jménem Kryštofa ze Švamberka souvisí rozsáhlá úprava
hradu (kaple zaklenuté síťovou klenbou a další zdokonalení obranného systému hradu). Ve stejné době byly také významně
upraveny hradní interiéry. Za Kryštofova nástupce byl hrad v roce 1575 zvýšen o druhé patro. Švamberkové však obývali
hrad pouze do roku 1611, kdy po smrti Petra Voka z Rožmberka přesídlil Jan Jiří ze Švamberka na zděděnou Třeboň. Až do
19. století sídlila na Orlíku jen správa panství. Po roce 1620 byl veškerý majetek rodu Švamberků konfiskován. Novými
majiteli na Orlíku se tak stali Eggenbergové. Jejich sídlem však byl Český Krumlov a Orlík i nadále sloužil jako správní
centrum pro panství orlické a zvíkovské. K dalším stavebním úpravám na Orlíku došlo až po roce 1719, kdy kněžna Marie
Arnoštka z Eggenbergu odkázala svému synovci knížeti Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu také Orlík. V roce 1725 bylo
přestavěno severozápadní křídlo a v letech 1751-1753 i křídlo jihozápadní. Orlík však v roce 1802 znovu zachvátil požár.
Součástí následných oprav bylo i vybudování třetího poschodí. Poslední významné stavební opravy jsou z let 1849-1960, kdy
architekt B. Grueber upravil průčelí zámku do dnešní novogotické podoby. Později byl u zámku dokončen park o rozloze 180
hektarů, který na počátku 19. st. začali upravovat maršál Karel ze Schwarzenbergu se svou manželkou Marií Annou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrašticích.
První zmínky o Orlíku jsou ze 13. století, kdy byl z malého hrádku vybudován raně gotický královský hrad. Stal se jedním z míst, která plnila funkci správních středisek, jimiž byl podstatně omezován mocenský růst šlechty v době Václava II. K dalším úpravám hradu došlo v období vlády Karla IV. V této době přešel hrad Orlík z královského držení do majetku šlechty. Po ničivém požáru počátkem 16. století odešel z hradu tehdejší majitel Václav Zmrzlík, za jehož děda byl na Orlíku hostem Jan Žižka z Trocnova, a hrad ponechal svému osudu. Se svolením krále jej o několik let později do dědičného držení zakoupili Švamberkové. Se jménem Kryštofa ze Švamberka souvisí rozsáhlá úprava hradu (kaple zaklenuté síťovou klenbou a další zdokonalení obranného systému hradu). Ve stejné době byly také významně upraveny hradní interiéry. Za Kryštofova nástupce byl hrad v roce 1575 zvýšen o druhé patro. Švamberkové však obývali hrad pouze do roku 1611, kdy po smrti Petra Voka z Rožmberka přesídlil Jan Jiří ze Švamberka na zděděnou Třeboň. Až do 19. století sídlila na Orlíku jen správa panství. Po roce 1620 byl veškerý majetek rodu Švamberků konfiskován. Novými majiteli na Orlíku se tak stali Eggenbergové. Jejich sídlem však byl Český Krumlov a Orlík i nadále sloužil jako správní centrum pro panství orlické a zvíkovské. K dalším stavebním úpravám na Orlíku došlo až po roce 1719, kdy kněžna Marie Arnoštka z Eggenbergu odkázala svému synovci knížeti Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu také Orlík. V roce 1725 bylo přestavěno severozápadní křídlo a v letech 1751-1753 i křídlo jihozápadní. Orlík však v roce 1802 znovu zachvátil požár. Součástí následných oprav bylo i vybudování třetího poschodí. Poslední významné stavební opravy jsou z let 1849-1960, kdy architekt B. Grueber upravil průčelí zámku do dnešní novogotické podoby. Později byl u zámku dokončen park o rozloze 180 hektarů, který na počátku 19. st. začali upravovat maršál Karel ze Schwarzenbergu se svou manželkou Marií Annou.