Nedaleko Temelína
START : 27.8.2010
- Litoradlice - náves (parking)
- odtud po značené cyklostezce č.1072 přes Jeznici až do Purkarce
- Purkarec 
(po nejdražší jihočeské cyklostezce do Hluboké nad Vltavou)
- Baba
- Hluboká nad Vltavou
- po značené cyklostezce č.1082 do Vondrov rozc. 
- Zliv
- Zbudov po značené cyklostezce č.1083 a 1101 přes Dívčice až do Nákří
- odtud po značené cyklostezce č.1102 přes Dříteň, Býšov až do Litoradlic
- Litoradlice - náves : CÍL
Na tuto expedici na kole jsem se těšil už několik měsíců, ale až letos jsem si našel volný den a vyrazil s kamarádem.
Nejvíce mne zajímala krajina kolem řeky, ale byl jsem zklamán moderní cyklodálnicí, sice pohodlnou, ale zcela zbytečnou.
Počasí nám vůbec nepřálo, snad jen 45 minut bylo polojasno, potom se zatáhlo a od Hluboké už jenom pršelo. Pro jízdu déšť
tolik nevadí, ale od focení jsme musel upustit. Největší průtrž jsme přečkali u Kubatova pomníku, ale po ůtoku
nenasytných komárů, jsme byli nuceni pokračovat v cestě, déšť nedéšť. Až na to počasí byla trasa pěkná s plno zajímavých míst.
LITORADLICE
Litoradlice jsou vesnicí, schovanou v údolí v kopcích kolem Vltavy.
Litoradlice je starověké a ranně středověké hradiště ležící přes dva kilometry od stejnojmenné jihočeské vesnice.
Bylo vybudováno na ostrohu u soutoku potoka Hradní strouhy a Vltavy. Dnes se v těchto místech rozprostírá vodní nádrž
Hněvkovice. Hradiště nepravidelně lichoběžníkového půdorysu bylo opevněno třemi pásy hradeb a valů. Valy se místy dochovaly
do úctyhodné výšky až šesti metrů. Plocha hradiště se udává mezi 2,5 až 2,8 hektary. Historie hradiště
sahá až do 6. století př. n. l., tedy do doby halštatské kultury a období formování keltského etnika.
V okolních lesích bylo objeveno a v roce 1883 prokopáno několik starodávných mohyl. Jedna z mohyl pocházela z doby
bronzové, byla tedy ještě starší než samotné hradiště.
JEZNICE
Jeznice je (jsou) malá ves blízko u Vltavy, dnes tedy u Hněvkovické přehrady. Vesnicí prochází jen malá silnice z Litoradlic
do Purkarce. Ve vsi se zachovalo několik velmi pěkných usedlostí. Nejhezčí je špýchar u čísla 11, datovaný 1865. Jde o
příklad Vltavotýnského stylu od Jana Hospodáře. Štít je zdoben čtyřmi stlačenými volutami a malými vystupujícími volutkami
na pilastrech, které jsou pro tuto oblast typické. Další krásná usedlost je při polní cestě vzhůru do kopce. Tento má
výzdobu částečně poničenou, ale přesto je zřetelně vidět několik motivů Božího oka a rostlinného motivu. Dále je zde jeden
domek se srdíčkovými průduchy, datovaný do roku 1848. Vesnice je značně odlehlá, mimo místních ji znají asi jen zdatní
cyklisté, terén kolem Vltavy je velmi kopcovitý.
PURKAREC
Purkarec je vesnice, jejíž historie byla vždycky spojena s Vltavou. Měla dříve mnohem větší význam, než dnes, dokladem je,
že měla kostel a poštu. Velice častým zaměstnáním obyvatel bylo plavení dřeva a stavba vorů, v posledních letech už jen
pro televizní a filmové účely. V roce 1990 byla napuštěna Hněvkovická přehrada, a tím byla zlikvidována asi třetina
vesnice a bylo zrušeno i spojení s protějším břehem. Zbořena a zatopena byla zástavba na pravém břehu, a na nábřeží
pod kostelem. Byl zatopen jez, a s ním i zbytek mlýna.
V polovině 14. století ji založil Karel IV. jako městečko spolu s nedalekým Karlovým hrádkem. Městečkem byl Purkarec
ještě začátkem 17. století, ale pohromy třicetileté války ho značně poškodily a po jejím skončení zůstal již pouze
malou vsí, která se dalšího rozvoje už nedočkala.
Historii vorařství připomíná Pamětní síň vorařství a plavectví a balvan s pamětní deskou vynesený z Vltavy a umístěný
proti kostelu svatého Jiří. Tento původně gotický kostel ze 14. století má novorománskou věž z druhé pol. století
sedmnáctého. Ve vsi je několik staveb ve stylu jihočeského lidového baroka. V lesích okolo Purkarce bylo objeveno
několik pravěkých mohyl.
KARLŮV HRÁDEK
Malebná zřícenina gotického lovčího hradu Karlův hrádek bývá často uváděna pouze pod jménem Hrádek. Stojí nad řekou
Vltavou na jejím levém břehu u Hněvkovické vodní nádrže asi 7 km severně od Hluboké nad Vltavou ve výšce asi 430 m nad
mořem. Karlův hrádek založil král Karel IV. pod německým jménem Karlshaus se hrádek připomíná již roku 1357. Ve stejné
době vznikla také nedaleká ves Purkarec. Hrádek byl položen ve Staré oboře, patřící k hradu Hluboká nad Vltavou, a byl
určen zejména k loveckým akcím. Od konce 15. století je však již uváděn jako opuštěný.
CYKLOSTEZKA
Stezka měří přes deset kilometrů a vede podél levého břehu Vltavy. Úsek za 56 milionů korun by se měl stát součástí
cyklotrasy Linec - Praha. Její budování provázely protesty ekologů.
Můj názor - veškerá romantika díky asfaltu je pryč, prašná cesta má své kouzlo a jestli se někomu ze zbohatlíků
hrajícího si na cykloturistu špatně jezdilo v terénu, měl sedět "na zadku" doma a neničit tuto oblast civilizačními
vymoženostmi.
HLUBKÁ NAD VLTAVOU
Není co dodat - skvost u nás v Čechách.
ZLIV
Město se rozkládá na severozápadním břehu rekreačního rybníka Bezdrev. Na západní straně podél železniční trati přiléhá
Zlivský rybník, na severu rekreační Mydlovarský rybník, s koupalištěm Mydlák. Významné archeologické naleziště.
V několika polohách (zejm. trať Varta)odkryté soubory sídlištních a výrobních objektů z doby římské (0-400 n. l.).
Četné nálezy zdobené keramiky a železářské strusky. Na mírném návrší v jádru obce v trati U Jerhotů náhodně objeven
1974 poklad stříbrných mincí. Obsahoval 200 - 300 ks denárů velkého střížku jednoho typu z doby kolem r.1030. Poklad
z velké části rozchvácen, dochovalo se 129 ks mincí. V roce 1409 Zliv uváděná jako poddanská ves hlubockého panství.
V roce 1991 byl opravený kamenný dvouoblouký most z 18 století, osazený sochou sv. Jana Nepomuckého (datovanou 1724).
Kostelík sv. Václava byl vystaven v novogotickém stylu. V 19. století byla založena keramická továrna a šamotka, která
v současnosti patří firmě Schiedel.
ZBUDOV - KUBATŮV POMNÍK
Zbudov je jedna z nejznámějších vesnic na Blatech. Nejznámějším rodákem je místní rychtář Jakub Kubata, i když ta
legenda o něm je značně nejistá. Ale Kubatův statek dosud stojí (č.1) a je udržován. A spolu s ním i ostatní statky
na návsi.
Nedaleko železniční trati stojí více než sto let uprostřed luk mohutný Kubatův pomník. Zbudovská neboli Svobodná
blata se rozkládají mezi Hlubokou nad Vltavou a Vodňany. Na těchto blatech nejsou rašeliniště, ale mokré louky, na
kterých odpradávna měli sedláci královské právo a výsady svobodně kosit seno. Kolem těchto výsad byly spory mezi
šlechtou a sedláky.
V roce 1581 vyvrcholil spor mezi blatskými poddanskými vesnicemi a hlubockým pánem (Adam z Hradce) o královská
privilegia, která jim panstvo upíralo a vyhodnotilo jej jako vzpouru. Hlubocký pán nechal několik sedláků,
především zbudovského rychtáře Jakuba Kubatu, popravit pro výstrahu na Blatech poblíž Zbudova stětím.
BÝŠOV
Býšovská tvrz patří mezi nejlépe dochované stavby tohoto typu v jižních Čechách. Její historie zasahuje do druhé
poloviny 14. století. Již roku 1395 zde bývala vesnice s tvrzí bratrů Býšovců z Býšova. Další majitelé, Malovcové
z Malovic, majetek připojili k panství Hluboká. Tvrz v té době sloužila jako skladiště. Později se v jejím držení
vystřídala řad dalších majitelů - mezi nimi i Schwarzenbergové.
Dominantou tvrze je dvacet metrů vysoká obytná věž o čtvercovém půdorysu (10 × 10 m), která stojí nad rybníkem při
okraji bývalého hospodářského dvorce. V dvoupatrové věži se do dnešní doby dochovaly unikátní dřevěné trámové stropy.
Litoradlice jsou vesnicí, schovanou v údolí v kopcích kolem Vltavy. Litoradlice je starověké a ranně středověké hradiště ležící přes dva kilometry od stejnojmenné jihočeské vesnice. Bylo vybudováno na ostrohu u soutoku potoka Hradní strouhy a Vltavy. Dnes se v těchto místech rozprostírá vodní nádrž Hněvkovice. Hradiště nepravidelně lichoběžníkového půdorysu bylo opevněno třemi pásy hradeb a valů. Valy se místy dochovaly do úctyhodné výšky až šesti metrů. Plocha hradiště se udává mezi 2,5 až 2,8 hektary. Historie hradiště sahá až do 6. století př. n. l., tedy do doby halštatské kultury a období formování keltského etnika.
V okolních lesích bylo objeveno a v roce 1883 prokopáno několik starodávných mohyl. Jedna z mohyl pocházela z doby bronzové, byla tedy ještě starší než samotné hradiště.
Jeznice je (jsou) malá ves blízko u Vltavy, dnes tedy u Hněvkovické přehrady. Vesnicí prochází jen malá silnice z Litoradlic
do Purkarce. Ve vsi se zachovalo několik velmi pěkných usedlostí. Nejhezčí je špýchar u čísla 11, datovaný 1865. Jde o
příklad Vltavotýnského stylu od Jana Hospodáře. Štít je zdoben čtyřmi stlačenými volutami a malými vystupujícími volutkami
na pilastrech, které jsou pro tuto oblast typické. Další krásná usedlost je při polní cestě vzhůru do kopce. Tento má
výzdobu částečně poničenou, ale přesto je zřetelně vidět několik motivů Božího oka a rostlinného motivu. Dále je zde jeden
domek se srdíčkovými průduchy, datovaný do roku 1848. Vesnice je značně odlehlá, mimo místních ji znají asi jen zdatní
cyklisté, terén kolem Vltavy je velmi kopcovitý.
Purkarec je vesnice, jejíž historie byla vždycky spojena s Vltavou. Měla dříve mnohem větší význam, než dnes, dokladem je, že měla kostel a poštu. Velice častým zaměstnáním obyvatel bylo plavení dřeva a stavba vorů, v posledních letech už jen pro televizní a filmové účely. V roce 1990 byla napuštěna Hněvkovická přehrada, a tím byla zlikvidována asi třetina vesnice a bylo zrušeno i spojení s protějším břehem. Zbořena a zatopena byla zástavba na pravém břehu, a na nábřeží pod kostelem. Byl zatopen jez, a s ním i zbytek mlýna.
V polovině 14. století ji založil Karel IV. jako městečko spolu s nedalekým Karlovým hrádkem. Městečkem byl Purkarec ještě začátkem 17. století, ale pohromy třicetileté války ho značně poškodily a po jejím skončení zůstal již pouze malou vsí, která se dalšího rozvoje už nedočkala.
Historii vorařství připomíná Pamětní síň vorařství a plavectví a balvan s pamětní deskou vynesený z Vltavy a umístěný proti kostelu svatého Jiří. Tento původně gotický kostel ze 14. století má novorománskou věž z druhé pol. století sedmnáctého. Ve vsi je několik staveb ve stylu jihočeského lidového baroka. V lesích okolo Purkarce bylo objeveno několik pravěkých mohyl.
Malebná zřícenina gotického lovčího hradu Karlův hrádek bývá často uváděna pouze pod jménem Hrádek. Stojí nad řekou
Vltavou na jejím levém břehu u Hněvkovické vodní nádrže asi 7 km severně od Hluboké nad Vltavou ve výšce asi 430 m nad
mořem. Karlův hrádek založil král Karel IV. pod německým jménem Karlshaus se hrádek připomíná již roku 1357. Ve stejné
době vznikla také nedaleká ves Purkarec. Hrádek byl položen ve Staré oboře, patřící k hradu Hluboká nad Vltavou, a byl
určen zejména k loveckým akcím. Od konce 15. století je však již uváděn jako opuštěný.
Můj názor - veškerá romantika díky asfaltu je pryč, prašná cesta má své kouzlo a jestli se někomu ze zbohatlíků hrajícího si na cykloturistu špatně jezdilo v terénu, měl sedět "na zadku" doma a neničit tuto oblast civilizačními vymoženostmi.
Není co dodat - skvost u nás v Čechách.
Zbudov je jedna z nejznámějších vesnic na Blatech. Nejznámějším rodákem je místní rychtář Jakub Kubata, i když ta
legenda o něm je značně nejistá. Ale Kubatův statek dosud stojí (č.1) a je udržován. A spolu s ním i ostatní statky
na návsi.
Nedaleko železniční trati stojí více než sto let uprostřed luk mohutný Kubatův pomník. Zbudovská neboli Svobodná blata se rozkládají mezi Hlubokou nad Vltavou a Vodňany. Na těchto blatech nejsou rašeliniště, ale mokré louky, na kterých odpradávna měli sedláci královské právo a výsady svobodně kosit seno. Kolem těchto výsad byly spory mezi šlechtou a sedláky.
V roce 1581 vyvrcholil spor mezi blatskými poddanskými vesnicemi a hlubockým pánem (Adam z Hradce) o královská privilegia, která jim panstvo upíralo a vyhodnotilo jej jako vzpouru. Hlubocký pán nechal několik sedláků, především zbudovského rychtáře Jakuba Kubatu, popravit pro výstrahu na Blatech poblíž Zbudova stětím.
Nedaleko železniční trati stojí více než sto let uprostřed luk mohutný Kubatův pomník. Zbudovská neboli Svobodná blata se rozkládají mezi Hlubokou nad Vltavou a Vodňany. Na těchto blatech nejsou rašeliniště, ale mokré louky, na kterých odpradávna měli sedláci královské právo a výsady svobodně kosit seno. Kolem těchto výsad byly spory mezi šlechtou a sedláky.
V roce 1581 vyvrcholil spor mezi blatskými poddanskými vesnicemi a hlubockým pánem (Adam z Hradce) o královská privilegia, která jim panstvo upíralo a vyhodnotilo jej jako vzpouru. Hlubocký pán nechal několik sedláků, především zbudovského rychtáře Jakuba Kubatu, popravit pro výstrahu na Blatech poblíž Zbudova stětím.
Dominantou tvrze je dvacet metrů vysoká obytná věž o čtvercovém půdorysu (10 × 10 m), která stojí nad rybníkem při okraji bývalého hospodářského dvorce. V dvoupatrové věži se do dnešní doby dochovaly unikátní dřevěné trámové stropy.